Korozní zkoušky

Korozní zkoušky simulují různé podmínky prostředí, kterým mohou být materiály, povrchové úpravy nebo celé výrobky vystaveny během své životnosti. 

V naší laboratoři provádíme zejména tyto typy zkoušek:

• Zkoušky v solné mlze – ověřují odolnost materiálů a povrchových úprav v agresivním prostředí s obsahem solí.

• Kondenzační testy – simulují působení vysoké vlhkosti a kondenzace vody na povrchu vzorku.

• Cyklické korozní zkoušky – kombinují různé fáze prostředí, například sůl, vlhkost, sušení a změny teploty.

• Zkoušky v atmosféře SO₂ – hodnotí odolnost vůči prostředí se zvýšeným obsahem oxidu siřičitého.

• Zkoušky v kyselé atmosféře – simulují působení kyselého prostředí na materiály a výrobky.
• Zkoušky ponorem do vody – posuzují odolnost materiálů, nátěrů nebo povlaků při dlouhodobém kontaktu s vodou.
• Zkoušky odolnosti působením kapalin – Zkoušky odolnosti povrchů a materiálů proti působení provozních kapalin, čistidel a rozpouštědel.

Zkoušky v solné mlze slouží k ověření odolnosti materiálů, povrchových úprav a ochranných povlaků v agresivním prostředí s obsahem soli.

Během zkoušky je vzorek vystaven působení solné mlhy za definovaných podmínek. Tím lze posoudit, jak dobře materiál nebo povrchová úprava odolává korozi, vzniku defektů, změnám vzhledu nebo porušení ochranné vrstvy.

Tento typ zkoušky se často využívá například pro kovové díly, lakované povrchy, galvanické povlaky, spojovací materiál nebo komponenty určené do náročnějšího prostředí s vysokou salinitou (přímořské oblasti). Zkouška se používá jako základní rozřazovací test a k účelům kontroly kvality. Pro životnostní testy a predikce chování v reálném prostředí není tato zkouška vhodná a doporučuje se volit cyklické korozní testy (CCT) se synergickými faktory.

Kondenzační testy simulují prostředí s vysokou vlhkostí formou kondenzace vody na povrchu vzorku. Realizujeme testy v konstantních podmínkách (CH), případně cyklické testy vlhkosti se střídavým osušením materiálu pro reálnější chování (AHT, AT, IC).

Zkouška umožňuje ověřit, jak materiály, nátěry, povlaky nebo celé výrobky odolávají dlouhodobému působení vlhkosti a dlouhé době ovlhčení. Sleduje se například vznik koroze, změny vzhledu, tvorba puchýřů, ztráta přilnavosti nebo jiné poškození povrchu.

Kondenzační testy jsou vhodné pro posouzení výrobků, které mohou být během používání vystaveny vlhkému prostředí, teplotním změnám nebo opakované kondenzaci vody. Zkouška je také vhodná jako základní test pro použití plastů a kompozitů, jejich odolnost ve vlhkém prostředí nebo případná sorpce vody.

Cyklické korozní zkoušky CCT – Cyclic Corrosion Test kombinují různé korozní podmínky, teploty a vlhkost v opakujících se cyklech, kde dochází také k zámrazu materiálu na teploty –15 až -40°C. Díky tomu lépe napodobují reálné provozní zatížení a korozní korelaci chování materiálů a povrchu než samostatná zkouška v solné mlze. 

Používají se zejména pro automobilový a obecný průmysl, kovové a lakované komponenty, konstrukční prvky, kryty, spojovací materiál, podvozkové a motorové dílce a výrobky určené do venkovního průmyslového prostředí a prostředí v blízkostí moří a oceánů.. Hlavními zástupci jsou zkoušky dle VDA 233-102 (ČSN EN ISO 11997-3), ČSN EN ISO 11997-1, ECC1, CCT 1-4, Ford CETP s horním postřikem, Volvo / STD – ACT I, II, TPJLR, SAE J2334 či plně automatická PV1209 (která se skládá z korozního CCT dle PV1210 a klimatického testu PV1200) 

Zkoušky SO₂ simulují průmyslové a městské prostředí, ve kterém je obsažen oxid siřičitý. V kombinaci s vlhkostí vzniká agresivní prostředí, které urychluje korozi a pomáhá ověřit kvalitu ochranných povrchových úprav a materiálů.

Jsou vhodné zejména pro ocelové, pozinkované a galvanicky upravené díly, kovové povlaky, eloxované vrstvy, spojovací materiál a výrobky vystavené znečištěné atmosféře a kyselým dešťům. Zkouška slouží také jako rychlá kontrola kvality slitinového pokovení.

Zkouška kyselou atmosférou podle MIL-STD-810  (metoda 518.2) ověřuje odolnost výrobků vůči kyselému prostředí, které může vznikat například v průmyslových oblastech nebo vlivem emisí a spalin. 

Používá se pro posouzení korozní odolnosti kovových částí, degradace povrchových úprav, změn vzhledu a případného vlivu na funkčnost výrobku, které jsou v bojovém nasazení klíčové.

Odolnost materiálu ponořením do vodního média za zvýšené teploty. Je součástí průkazných zkoušek dle předpisů ŘSD či ČSN EN ISO 12944-6,9 pro prostředí Im 1 až 3 (immersion).  Degradace působí jiným mechanismem než atmosférická koroze a je vhodná pro materiály a povrchové úpravy v dočasném nebo trvalém ponoru, v tzv. splash oblastech těsně nad hladinou nebo v různých typech půd.

Hodnotí se například tvorba puchýřů, změna vzhledu, bobtnání, ztráta přilnavosti, odlupování povlaku nebo vznik koroze vrstev či podkladu.

Odolnost povrchu a materiálu proti působení různých typů provozních a jiných kapalin, se kterými může výrobek přijít do styku v reálném používání či v životním cyklu (life cycle). Zkoušku dělíme dle metodiky aplikace – ponorem, pomocí sorpčního média (tampónek), štětec, postřik či pomocí kapek. Expozice probíhá za různých teplotních podmínek vzhledem k povaze aplikace. Speciální odnoží jsou také odolnosti čistidlům a rozpouštědlům a to formou tzv. double-rubs (např. MEK test), a nebo tzv. Antigraffiti odolnost (schopnost čistidla odstranit z povrchu spreje, fixy a graffiti)

Obecně se hodnotí stav povrchu, zda nedošlo po expozici a čištění k degradaci povrchu, ztrátu přilnavosti, měknutí povrchu či optickým / spektrálním změnám.