Kalibrace zkušebních komor

Akreditovaná kalibrace je provedena subjektem, který vlastní platné osvědčení o akreditaci od akreditačního orgánu jako je např. ČIA. Kalibrace je pak prováděna dle kalibračních postupů schválených ČIA. Metody jsou pravidelně validovány a jsou prováděny mezilaboratorní porovnání s ČMI. U akreditovaných laboratoří jsou předepsány kontrolní mechanismy, které jsou přesně popsány a zakotveny v  Příručce kvality a každoročně posuzovány akreditačním orgánem. Akreditovaná kalibrační laboratoř splňuje všechny požadavky a náležitosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025.  Zákazník tak získá přesné, jasné a reprodukovatelné výsledky. Neakreditovaná kalibrace je prováděna dle interních postupů a kalibrační laboratoř zde zahrne jen ty kontrolní prvky, které jsou z jejího pohledu nezbytné. Není zde propracovaný kontrolní mechanismus a výsledky se mohou lišit od kalibrace akreditované laboratoře.

Kalibrace měřícího přístroje je soubor úkonů, které vytváří závislost mezi měřícím přístrojem a pravými hodnotami danými etalonem. Porovnává se hodnota zobrazovaná měřícím přístrojem a skutečnou hodnotou etalonu. Justování je nastavení výstupních hodnot měřícího systému tak, aby odpovídaly hodnotám etalonů s definovanou přesností. Například kalibrací zařízení se stanoví chyba, se kterou zařízení měří. Adjustací (například pomocí kalibračních konstant) se zařízení nastaví tak, aby indikovalo skutečnou hodnotu v daném bodě.

Odchylka měření je rozdíl mezi skutečnou hodnotou měřené veličiny a hodnotou zjištěnou měřením (etalony). Nejistota měření je parametr přidružený k výsledku měření, který charakterizuje rozptyl hodnot, které by mohly být důvodně přisuzovány k měřené veličině. Nejistotu měření ovlivňují zdroje a vzdalují naměřenou hodnotu od hodnoty skutečné (nevhodný výběr přístroje, nevhodný postup, linearizace, aproximace, vlivy prostředí apod.). Výsledná nejistota se tak skládá z několika dílčích nejistot.

Ano, kalibraci a justáž může provést pracovník při jednom zásahu, pokud je na toto zaškolen. Justáž zařízení však zvyšuje časovou náročnost celé kalibrace, a tím také výslednou cenu (kalibrace jedné hodnoty – justáž – kalibrace hodnoty znovu).

Kalibrační interval si volí každý uživatel zvlášť dle svých zvyklostí. Pouze v případě, že zařízení spadá mezi stanovená měřidla, dobu ověření zde určuje vyhláška č. 345/2002 Sb. Obecné doporučení je v případě častého používání zařízení stanovit interval na 1 rok a v případě méně častého využívání volit 2 roky.

Kalibrace v jednom bodě prostoru: Kalibrace, která se provádí nejčastěji. Čidlo je umístěno ve středu prostoru zařízení a výsledkem je odchylka zadaných parametrů zobrazovacího zařízení od hodnoty naměřené etalonem s vyjádřením nejistoty měření. Kalibrace homogenity prostoru: Při měření homogenity se zkoumá rozložení teploty a vlhkosti v předem definovaném prostoru. Výsledkem měření je teplotní nebo vlhkostní mapa prostoru zařízení, kde jsou jasně viditelné odchylky v jednotlivých místech prostoru. Měření homogenity prostoru vychází z normy ČSN EN 60068-3-5, která určuje nejen jednotlivé vzdálenosti čidel, ale také jejich počet (v závislosti na velikosti komory).

Časový interval ustálení teploty je velmi důležitý a má zásadní vliv na výslednou podobu výsledku měření. Zařízení generující teplotu a vlhkost nedrží hodnotu v jedné přímce, zadaná hodnota osciluje po sinusoidě. Na začátku je rozdíl mezi min. a max. naměřenou hodnotou větší než po delším časovém intervalu.  Delší čas ustálení a tedy zmenšení rozdílu má rozhodující vliv na podobu nejistoty měření a tím na celý výsledek kalibrace = přesnější a lepší výsledek.

Záleží na způsobu využití zařízení. Pokud není nutné znát odchylky v prostoru, stačí zvolit kalibraci prostoru, tedy v jednom bodě ve středu prostoru. V případě nutnosti znát odchylky v prostoru zařízení je nutné zvolit kalibraci homogenity. U komor nad 2000 litrů se obecně doporučuje provádět kalibraci homogenity.